Toxiny ve stravě, 2. část

Glutamát sodný (E 621) 

V souvislosti s glutamátem sodným bych vám nejdříve ráda pověděla něco o vlastní zkušenosti s tímto ochucovadlem. Do fast-foodů z mnoha důvodů nechodím, ale dříve jsem se výjimečně vyskytla v situaci, kdy jsem si jídlo v čínské restauraci nebo čínském či asijském fast-foodu dala. Po takovém jídle jsem však pozorovala silné zvýšení tlaku a tepání ve spáncích. Bylo mi to divné, tak jsem zapátrala a zjistila jsem, že mám pravděpodobně tzv. syndrom čínské kuchyně. Odborníci takto nazvali souhrn zdravotních potíží, které jsou spojeny s konzumací čínských, při jejichž přípravě se používá na dochucení glutamát sodný, jež tyto potíže způsobuje.

Zjistila jsem však, že ne každý na sobě tyto příznaky pozoruje. Já jsem bohudík taková, že moje tělo mi dá okamžitě vědět, že jsem snědla něco, co mu nesedí. Tak jsem si o glutamátu začala zjišťovat trochu víc, než jen to, co je o něm obecně známo - tedy že je obecně řečeno nezdravý a že by se potraviny s glutamátem neměly dávat dětem.

Glutamát se stal v posledních desetiletích velmi oblíbeným ochudovadlem, protože je levný a má specifickou chuť, která jídla zvýrazňuje a která je mezi mnoha strávníky oblíbená. Kvůli této látce dokonce biologové vymysleli pátý druh chutě, vyvolané glutamátem - umami.

V knize Doba jedová I (2011) se píše, že "glutamát je spolu s aspartamem vážnou hrozbou dalšího vývoje naší civilizace" (str. 29).
Pokud se pozření této látky chcete vyvarovat, nestačí hledat ve složení pouze slovo glutamát sodný. Někdy se totiž tahle "lahůdka" schovává pod označením hydrolyzovaný protein, kvasničný či sójový extrakt. Anebo nese jednu z typických "éčkových" značek na škále od E 620 - E 625.

Projevy přecitlivělosti na glutamát se u některých lidí objevují téměř hned po konzumaci jídla, u jiných až po 48 hodinách. Asi  30% lidí má citlivost již na minimální množství této látky, jiní mohou přijmout glutamát bez zjevných potíží. Biomedicínský výzkum však jasně prokazuje, že glutamát je pro zdraví člověka velmi škodlivý. Bohužel díky zájmům trhu a obchodu se zatím nepodařilo zastavit jeho stále se zvyšující produkci a využití.

Syntetická barviva  

Vzhled potravin je pro každého z nás velmi důležitý. Podle barvy dané potraviny často určujeme její čerstvost a také ovlivňuje naši chuť. Barva potravin je jedním z hlavních faktorů toho, zda si potravinu koupíme, nebo zda ji necháme v obchodě. Častokrát se ale stává, že zakázník raději šáhne po jogurtu, ve kterém je krásně zbarvené ovoce a podle barvy ovoce usuzuje, že je čerstvé. Opak je pravdou. Krásně červené jahůdky v jogurty jsou pouze důkazem toho, že byly dobarveny barvivem. Zkuste si doma zakonzervovat jahody, aniž byste použili barvivo - jahody dostanou zvláštní šedo-růžovo-hnědou barvu, která oku moc nelahodí. A od toho tu máme barviva.

 

Některá barviva, která výrobci používají, jsou přírodního původu, jako například výtažky ze špenátu, červené řepy, kurkumy atp. Na trhu je však stále k dostání velké množství potravin, které obsahují barviva umělá neboli syntetická a těm je dobré se vyhnout, pokud si přejte zůstat zdraví.

Syntetická barvia se vyrábějí nejčastěji z ropy a ropných produktů. Nejvíce jsou syntetickými barvivami přibarvovány cukrovinky (jistě si vzpomínáte na ty krásně barevné ovocné pendreky :-)), limonády, některé druhy pečiva, cukrové polevy, ale také uzeniny nebo sýry.

 

V posledních letech naštěstí přibývá výrobců, kteří se snaží syntetická barviva omezovat a nahrazují je barvivy přírodními. Záleží však také na nás, zákaznících, zda svým výběrem potravin ovlivníme možné úplné stažení uměle barvených výrobků z trhu.

 

Mnoho lékařů doporučuje vyhnout se barvivům, jež nesou označení E 102 - E 172. U nich je prokázáno, že zvyšují hyperaktivitu dětí a mohou vyvolávat astma a alergie. Nezbývá nám nic jiného, než si důkladně přečíst složení výrobků. Někdy však stačí použít selský rozum - oranžovo-žluté limonády za 5 Kč jistě nebudou nic extra zdravého a můžete si být jisti, že v 98% jsou obarveny žlutí SY (potravinářskou žlutí).

 

Pro představu vám zde uvedu seznam těch nejhorších barviv.  U všech níže uvedených barviv je prokázán negativní dopad na lidský organismus (závažnost se liší). Více informací o tom, jak se jednotlivá barviva vyrábějí a v jakých potravinách se nacházejí, nalezente např. zde)

E 102 - Tartrazin (Cl potravinářská žluť 4) 
E 123 - Amarant (Cl potravinářská červeň 9)
E 121 Citronová červeň 2
E 107 Žluť 2 G
E 155 - Hněď HT (Cl potravinářská hněď 3) 
E 133 - Brilantní modř FCF (Cl potravinářská modř 2) 
E 134 - Indigotin (Cl potravinářská modř 1) 
E 128 - Červeň 2G (Cl potravinářská červeň 10) 
E 110 - Žluť SY (Cl potravinářská žluť 3)  

Rajčatová polévka s cizrnou

Protože jsem docela polívková a poslední dobou mi začalo připadat, že točím stejné recepty na polévky pořád dokola, hledala jsem nějaký nový recept na polévku. Nechala jsem se inspirovat magazínem Albert, recept si trochu poupravila a navařila obrovský hrnec polévky, který jsem do dvou dnů snědla (sestra mi tedy pomohla :D). 

Rajčatová polévka s cizrnou je velmi vhodná i pro děti, obsahuje hodně zeleniny a není pálivá ani jinak kořeněná. Celkově bych řekla, že je tahle polévka taková jarní, krásně červená a svěží.