03.03.16

Papriková polévka

Paprikovou polévku jsme poprvé vařili ze zvědavosti, nikdy předtím jsem jí nejedla. Myslela jsem, že bude zvláštní, ale dost mi zachutnala. Paprika je velmi dobrá na trávení a obsahuje hodně vitamínů C, A a B. Po povaření se sice část vitamínů ztratí, stále si však zachovává vysokou výživovou hodnotu také díky vysokému obsahu nerozpustné vlákniny.

Pokud chcete, aby byla polévka pálivější, můžete do ní přidat nasekanou chili papričku nebo špetku chili. Červená paprika má sama o sobě zahřívající účinek, přidáním chili se tedy zvýší termický účinek. Ideální v chladném počasí :)



Ingredience:
  • 1/2 kg červených paprik (cca 3 kusy)
  • 2 menší rajčata
  • 1/2 cibule
  • 1 stroužek česneku
  • rozmarýn
  • bazalka
  • 1 bobkový list
  • 2 lžíce rajčatového protlaku
  • 1 a půl litru zeleninového vývaru
  • sůl
  • mletá sladká paprika 
Postup:

1. Všechnu zeleninu nakrájejte na malé kousky.

2. Na oleji zpěňte cibulku, přidáme česnek, rozmarýn, bobkový list a chvíli restujeme.

3. Poté přidáme nadrobno nakrájené papriky, rajčata a protlak. Zamícháme, zalijeme vývarem a necháme 10-15 minut povařit. Po cca 15 minutách zkonrolujte, zda jsou papriky měkké, pokud ano, můžete mixovat, pokud se vám zdají tužší, můžete ještě chvíli vařit.

4. Nakonec polévku rozmixujte, dochuťte solí, zamíchejte a můžete podávat.

01.03.16

Dobrý vs. špatný cukr

Cukry, jinak také sacharidy, patří spolu s tuky a bílkovinami mezi tři základní makroživiny, které potřebujeme ke správnému fungování našeho těla a v podstatě k životu. Je však velký rozdíl mezi "dobrými" cukry a "špatným" cukrem. Špatný cukr našemu tělu neprospívá a v podstatě ho vůbec nepotřebujeme. Naproti tomu dobré cukry jsou obsaženy nejen v ovoci, ale také v obilninách a v menší míře v zelenině. Takové cukry jsou důležitým zdrojem energie pro naše tělo. 

Rafinovaný cukr (tedy ten špatný cukr), který se vyrábí z cukrové třtiny nebo řepy, je čistou chemickou látkou, která je během procesu rafinace, ke které dochází nejčastěji pomocí kyseliny sírové (!!!), zbavena všech vitamínů. Tento typ cukru najdeme pod názvem "cukr" na drtivé většině obalů od cukrovinek, sušenek, pečiva a jiných sladkých produktů. 
Cukr je z 99,8 % složen ze sacharózy a 0,2% tvoří voda a popel. Co se týče hnědého cukru, tedy produktu, který vzniká zpracováním rafinované melasy, skládá se z 95% sacharózy, 2% popela, 2% vody a 1% organických necukrů.

Pokud mluvím o negativních účincích cukru na lidský organismus, měla bych také zmínit cukr třtinový a ostatní druhy cukru, včetně melasy a javorového sirupu. To z toho důvodu, že všechny tyto cukry a sirupy byly získány vysokou teplotou. Nejhorší z nich však je, jak už jsem uvedla, bílý rafinovaný cukr. Ten je ale bohužel nejvíce konzumovaným typem cukru a je nejlevnější. 





Rafinovaný vs. přírodní cukr 

Pro lidské tělo jsou daleko přijatelnější cukry obsažené v ovoci, zelenině ale také v obilninách. 

Zásadní rozdíl mezi cukrem obsaženým v ovoci, zelenině a obilninách a cukrem průmyslově zpracovaným je ten, že v přírodních potravinách jsou vedle fruktózy obsaženy také minerální látky, vitamíny, stopové prvky, vláknina, mastné kyseliny atd. Což je výborné. A zde se dostáváme k jádru celé věci. 
Aby tělo mohlo cukr zpracovat (zhodnotit v látkové výměně), potřebuje k tomu hlavně vitamíny skupiny B a vápník, které ovšem bílý rafinovaný cukr neobsahuje vůbec (v případě hnědého a jiných průmyslových cukrů je to pouze nepatrné množství). Co se tedy stane? Při pravidelné spotřebě cukru si tělo tyto látky bere doslova samo ze sebe. Logicky potom nastává nevyváženost mezi vitamíny a minerály ve vašem těle a cukry, která ústí v nedostatek vitálních látek. Říká se, že tělo se s jednou lžičkou cukru vyrovnává až 3 dny. 

Další rozdíl mezi přírodním a rafinovaným cukrem je ten, že cukr obsažený v ovoci a zelenině se v těle rozkládá postupně a krev je tudíž živinami zásobena rovnoměrně. Narozdíl od rafinovaného cukru, který se do těla dostává velmi rychle.


Pokud kombinujeme cukr společně s ovocem, úplně zničíme jeho hodnotu. Ovoce má totiž očišťující účinek a i plody, které chutnají kysele, reaguje v těle alkalicky, tedy zásaditě (takže po pozření pomeranče nemůže být nikdo překyselený) pokud jsou zralé. Když k nim přidáme cukr, chemický pochod v těle se úplně změní a tělo vytvoří velké množství kyseliny. A to pro tělo není dobré. 

V jídelníčku je proto lepší upřednostňovat zdravé cukry před špatnými, ideální je se těch špatných úplně vzdát nebo je alespoň velmi omezit. Jsem zastáncem názorů, že extrémy nejsou dobré a myslím si, že není nutné navždy vylučovat z jídelníčku "špatné" cukry (pokud netrpíte například cukrovkou!), ale je vhodné jejich příjem kontrolovat a spíše se zaměřit na jiné sladké potraviny, které jsou zároveň zdravé. 

08.09.15

Kořeněná červená čočka (masala masoor dal)

Další jídlo inspirované indickou kuchyní. Kořeněná červená čočka se výborně hodí k indickým plackám a zeleninovým salátům.



Ingredience:
  • 200 g červené čočky
  • 4-5 lžic loupaných krájených rajčat
  • jedna velká cibule
  • 2 stroužky česneku
  • 1 lžíce citronové šťávy 
  • sůl
kořenící směs: 
  • půl lžičky kmínu
  • 1 bobkový list
  • půl lžičky kurkumy
  • půl lžičky garam masaly
  • trochu chili
  • půl lžičky skořice
Postup:
1. Na pánvi zesklovatíme cibuli, poté přidáme rozdrcený česnek a všechno koření. Pomalu restujeme 3-5 minut.

2. Přidáme červenou čočku, promícháme a restujeme další tři minuty, aby se prolnuly chutě koření a čočky.

3. Nakonec přidáme loupaná rajčata, zamícháme, podle potřeby zředíme vodou a necháme 10-15 minut mírně vařit.

4. Ke konci dochutíme solí a citrónovou šťávou.


03.07.15

Poctivé cookies z ovesných vloček s čokoládou

Jsem závislá na kokosových ovesných sušenkách od Emca. Ne, tohle není reklama, pouze konstatování faktu :) Ani nebudu počítat, kolikrát jsem si je už koupila. Sice obsahují cukr a taky lepek, ale kromě toho taky spoustu kokosu a žádný palmový olej. Když mám chuť na něco kokosového a sušenkového, tak jsou pro mě tyhle sušenky jasnou volbou. 

Tahle moje závislost ale způsobila, že jsem si řekla, proč si nějaké kokosové sušenky neudělat doma. No, musím se přiznat, že ty úplně první se mi vůbec nepovedly - rozlezly se po pekáči a byly až moc sladké. Pak jsem ale experimentovala a zjistila jsem, že když se zkombinuje více receptů, výsledek za to stojí. A tak nějak vznikl recept na tyhle cookies. 

Nejsou kokosové, spíš čokoládové, a jsou taky trochu nezdravé, což znamená, že jsou s cukrem a trochou mouky. A s máslem. Ale taky s kokosem, čokoládou, skořicí, oříšky....:) Jsem si jistá, že když je člověk upeče s láskou (tak jako jsem je pekla já :) )  a dá si je bez výčitek, tak to jednou za čas vůbec ničemu neuškodí :-) 





Na 24 ovesných cookies budete potřebovat:

- na suchou směs:
  • 1 a půl hrnku ovesných vloček (lepší jsou ty jemně mleté z Lidlu)
  • půl hrnku mouky (pšeničné, pohankové,...)
  • půl hrnku strouhaného kokosu
  • 1 a půl lžičky jedlé sody
  • hrst nasekaných oříšků (lískové, vlašské, mandle, prostě jaké máte rádi)
  • lžička skořice
  • 50 g hořké čokolády nakrájené na kousky 
- na "mokrou" směs:
  • 130 g másla
  • půl hrnku třtinového cukru
  • půl banánu
Postup

1. Nejprve si připravte "mokrou" směs. Rozpustťe v rendlíčku máslo, přisypte do něj cukr a rozšlehejte šlehačem, dokud se cukr nerozpustí. Do směsi poté vmíchejte banán, rozmačkaný vidličkou. 

2. V druhé míse smíchejte postupně všechny sypké ingredience, které potom pomalu přisypávejte do tekuté směsi a během toho ji promíchávejte.

3. Směs nakonec pořádně promíchejte, aby se všechny ingredience spojily a tvarujte malá kolečka o průměru asi 5 cm a tloušťce 0,5, která dávejte na vymazaný nebo pečícím papírem vyložený plech. Pokud je směs příliš sypká, přidejte lžíci vody nebo med, pokud je příliš tekutá (což se při dodržení množství výše uvedených ingrediencí nejspíš nestane), přidejte ovesné vločky. 

4. Rozehřejte troubu na 150°C a sušenky pečte 15-20 minut do zlatohněda.

5. Sušenky nechte před podáváním vychladnout. Nejlépe chutnají pár dní uleželé (skladujte ve vzduchotěsné nádobě).

Dobrou chuť! :)


13.03.15

Cizrna na paprice s pórkem

"Cizrna na paprice" je jídlo, jehož příprava Vám zabere málo času, ale ve výsledku si moc pochutnáte, zvlášť, pokud máte rádi sladkokyselou chuť a cizrnu. Při přípravě cizrny na paprice jsem se inspirovala více recepty, ale mým hlavním cílem bylo uvařit čistě veganské jídlo, což se povedlo. Poprvé jsem při vaření použila rostlinnou smetanu a musím říct, že mě chutnala daleko víc, než  klasická smetana z mléka. Jídla se smetanou totiž moc nemusím (tedy spíš skoro vůbec), ale alternativa v podobě sójové smetany je výborná a navíc člověku není po jídle s rostlinnou smetanou těžko.



Ingredience (2 porce)
  • 1 cibule
  • 1 plechovka cizrny
  • 1 lžíce sladké papriky
  • půl pórku
  • 150 ml rostlinné smetany (použili jsme sójovou od Alnatury)
  • citrónová šťáva
  • sůl a pepř
Postup:

1.  Cibuli nakrájejte na drobno a orestujte na oleji asi 5 minut.

2. Přidejte papriku a restujte další minutu až dvě, ale ne déle, aby paprika nezhořkla.

3. Přidejte cizrnu z plechovky zbavenou vody, zamíchejte a restujte cca dvě až tři minuty.

4. Zalijte 2 šálky vody, osolte a nechte chvíli povařit. Poté přidejte na kolečka nakrájený pórek a ještě vařte, dokud pór nezměkne na Vámi požadovanou měkkost (což zní hrozně, ale víte, jak to myslím - někdo radši křupavější pórek = 3-4 minuty, jiný zase rozvařený = více jak 10 minut, a někdo tak akorát = cca 6 minut).

5. Nakonec vmíchejte smetanu, dochuťte šťávou z citronu, promíchejte a vařte cca jednu minutu, aby se chutě spojily.

6. Můžete dochutit solí, popřípadě pepřem a podávejte nejlépe s celozrnným pečivem.

Dobrou chuť! :-)

Petra