Jedovatá krása - nebezpečné látky v kosmetice

I když je tento blog věnovaný zdravému jídlu, vaření a věcem s nimi spojenými, nakonec jsem se rozhodla zveřejnit příspěvek týkající se kosmetiky, vzhledem k tomu, že se také týká zdraví a péče o tělo. Jedná se o článek, který jsem zveřejnila již dříve na svém starém blogu (který už neexistuje) a  protože na něj byly ohlasy, bylo mi líto ho mazat, tak ho zveřejňuji znovu zde. Snad to malé odbočení od jídelního tématu nebude vadit :)

Není to tak dávno, co jsem se začala více zajímat o složení kosmetických výrobků a po přečtení některých seriózních vědeckých publikací a pár přednáškách mého kamaráda, který se ve všech těch chemických věcech vyzná, jsem zjistila opravdu hrůzné věci. Od té doby se nejen v jídle, ale také v kosmetice řídím pravidlem - méně je někdy více a přednost má kvalita před kvantitou. Opravdu odmítám patlat na sebe něco, co obsahuje látky získané z ropy nebo látky, které se používají na čištění podlah. (!!)

Vědecké studie prokazují, že 60% toho, co aplikujeme na kůži, se dostává do těla. Můžeme si tedy položit otázku: "Byli bychom ochotni sníst to, co si na kůži a pleť dáváme?"

Takže vždy, než si nějaký ten šampón nebo krém koupím, si pořádně přečtu složení. A cesta je to někdy trnitá, protože na některých kosmetických produktech složení uvedeno není (i když je to podle zákona povinné). Dopadá to potom většinou tak, že skončím u přírodní kosmetiky a moje kosmetická výbava je opravdu minimalistická. 

Dnes jsem si pro vás připravila seznam toho nejhoršího, co ještě stále ve složení mnoha kosmetických produktů můžeme nalézt.

Neuvedla jsem konkrétní značky nebo produkty, ve kterých se níže uvedené látky nacházejí, ale v drtivé většině se jedná o produkty běžně dostupných značek v drogériích. Stačí se podívat na zadní stranu lahvičky do složení nebo si zjistit více info o firmě na internetu. 

Dávejte si tedy pozor na:

1.  Ftaláty (DBP, DEP) 

Ftaláty se používají jako změkčovadlo při výrobě plastů (!!!). Ve skutečnosti je jejich použití v kosmetice zakázano, ale těžko se prokazuje a sleduje. Spíše než název ftalát najdete na etiketě značku DBP nebo DEP, nebo bývají ftaláty skryté pod názvem parfém/fragrance.

Vyskytují se v antiperspirantech, deodorantech, lacích na nehty, šamponech a hlavně v toaletních vodách a parfémech. Mohou se také uvolňovat ze stěn plastových obalů do kosmetických prostředků, které obsahují alkohol. 

Ftaláty patří mezi nejnebezpečnější látky v kosmetice. Snižují plodnost žen i mužů, ohrožují vývoj plodu. Toxické pro ledviny a játra, zvyšují riziko alergií.

2. Xylenové (umělé) pižmo 

Pižmo je látka, která se získává ze žláz kabara pižmového, který je jedním z vývojově nejstraších druhů jelenů. Díky této látce, která byla dříve velmi ceněná, se kabar pižmový ocitl na seznamu ohrožených druhů. Pižmo bylo proto nahrazeno syntetickým produktem, tzv. xylenovým pižmem, a kabaři tak mohli přežít. Naštěstí!

Xylenové pižmo můžete najít v parfémech, osvěžovačích vzduchu, čisticích prostředcích, avivážích a textilních změkčovadlech. 

Xylenové pižmo není zařazeno na seznamnu nebezpečných látek, vzhledem k tomu, že jeho vliv na lidské zdraví je v samých počátcích výzkumu. Evropská agentura pro chemické látky se však o jeho zařazení na tento seznam pokouší, neboť výzkumy posledních let prokazují, že xylenové pižmo není zcela bezpečná látka. Ukládá se v tukových tkáních živočichů a vzhledem k jeho vysoké nestabilitě se v přírodě nerozpouští a podle posledních průzkumů je prakticky všudypřítomné, včetně mateřského mléka.

3. Formaldehyd 

Formaldehyd je silně rakovinotvorná látka, která dráždí sliznice. V 5% koncentraci se vyskytuje ve většině laků na nehty. 

4. Akrylamid 

Tato látka se vyskytuje v mnoha krémech a mastích a dodává jim gelovitou strukturu. Opravdu nechutné pro mě bylo zjištění, že je přítomen také v mražených potravinách (hlavně hranolkách). 

U laboratorních zvířat byla prokázána jeho karcinogenita, u lidí zatím prokázána není z důvodu nedostatečného počtu pozorování. Každopádně by se použití přípravků s obsahem akrylamidu měli vyvarovat především lidé, kteří mají onemocnění kůže a ti, kteří jsou ohroženi nebo trpí nádorovými onemocněními.

5. Parabeny (methylparaben, ethylparaben, propylparaben)

Slouží jako konzervační látky v kosmetických přípravcích kvůli jejich antimikrobiálnímu účinku. Parabeny jsou sice považovány za netoxické látky, ale pokud každý den používáte kosmetiku, která parabeny obsahuje, vystavujete se tak určitému riziku alergií a jiných zdravotních problémů. Některé vědecké studie uvádějí, že parabeny mohou také narušovat hormonální rovnováhu a jsou podezřelé z podílu na rakovině prsu. 

6. Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES)

Schválně se teď jděte podívat do koupelny a první šampón, sprchový gel, tekuté mýdlo nebo pěna do koupele, který zde uvidíte, bude na 100% obsahovat jednu z těchto látek (pokud se nejedná o přírodní šampon). A jako kdyby to nestačilo, SLS nebo SLES se také přidávají do zubních past.

Sulfáty jsou totiž přesně tím, co vytváří tu krásnou pěnu. Bez nich by kosmetické výrobky pěnicí schopnosti ztratily. Proto třeba přírodní šampony skoro nepění.  

U těchto látek nebyla prokázána karcinogenita, ale je prokázáno, že připravují pokožku o ochrannou bariéru, dráždí oči a kůži. Způsobují také VYSUŠOVÁNÍ pokožky, což má za následek vypadávání vlasů, vznik lupů, vlasy jsou suché, lomivé, třepí se. Vychází mi z toho jedna věc - pokud trpíte na suchou kůži nebo vypadávání vlasů, koukněte se nejdříve na složení svého šamponu a raději nejprve zkuste investovat do přírodního šamponu bez sulfátů, než do vitamínů a tablet proti vypadávání vlasů...

7. Toluen

Toluen asi moc představovat nemusím. I když se o této látce obecně ví, že je vysoce jedovatá, stále ji můžeme najít v barvách na vlasy, nehtové kosmetice a voňavkách.

Toluen je návykový, poškozuje mozek, játra, srdce, ledviny, nebezpečný zvláště v těhotenství. 

8. Dioxin (polysorbate laureth)

Tato látka byla používána ve válce ve Vietnamu jako hlavní složka bojového plynu. Šokující ovšem je, že se uvolňuje  z tamponů, vložek a plenek v důsledku používání chloru k jejich bělení, které není vůbec logické. Nepotřebujeme přeci mít čistě bílou vložku nebo plenku, nebo ano?!

Problém je, že pokud jsme opakovaně vystavování dioxinu, zvyšuje se tím riziko onemocnění rakoviny a vede k mnoha jiným onemocněním, jako jsou poruchy hormonální rovnováhy, potlačení činnosti buněk, vývojové poruchy, poruchy imunity, neplodnost, spontánní potraty apod. 

Bohužel zatím nemám zjištěno, kteří výrobci tamponů, vložek a ubrousků neprovádějí bělení produktů, ale zapátrám a dám vědět!  

9. Propylene Glycol (PG), Polyetylene Glycol (PEG), Ethylene Glycol (EG) 

Tyto látky fungují jako zvlhčovadla a rozpouštědla. Do 2% jsou nezávadné, hodně kosmetických výrobků však obsahuje až 30% glycolů. Zvláště propylen glycol je velmi levný, proto je jeho užívání velmi rozšířené. A teď jedna, myslím si dostatečně odrazující informace - v podobě PG si na kůži aplikujeme hlavní složku protimrazové kapaliny!!

Glycoly se vyskytují ve vlhčených ubrouscích, šamponech, deodorantech, rtěnkách, krémech a pleťových vodách. Snado pronikají kůži a je prokázáno, že jsou karcinogenní, dráždí sliznice a citlivou pleť, poškozjí játra, ledviny a mozek. 

Myslím si, že v dnešní době, kdy máme přístup nejen k velkému množství informací, ale také k alternativním řešením, je zbytečné používat produkty, které nám mohou škodit nebo v sobě nesou potenciální riziko škodlivosti. Osobně mám k používání výše uvedených látek v kosmetice odpor, a to z několika důvodů. 

Za prvé jde o nehorázné oblbování zákazníků. Výrobce vám naslibuje to a a ono, ale v konečné fázi si použitím daného produktu můžete uškodit daleko více, než by vám byl kdo ochotný přiznat. Výsledek - TEĎ možná budete krásná, ale na jak dlouho a za jakou cenu?

Za druhé - ani sebelepší kosmetika nenahradí zdravý životní styl a správnou životosprávu. Právě na naší pleti, kůži, v očích a vlasech se nejlépe odráží náš skutečný zdravotní a duševní stav. Kosmetické produkty nám mají pomoci v péči o tělo a ve zvýraznění naší krásy, a ne nám škodit. 

A za třetí - používáním produktů, které obsahují toxické látky, neškodíte jenom sobě, ale také životnímu prostředí.

Co vy a kosmetika? Sledujete složení kosmetických výrobků? Upřednostňujete přírodní kosmetiku, nebo je vám to jedno a jde vám spíše o konečný výsledek či účinek daného produktu?  

Zdroje, ze kterých jsem čerpala: 

◦ www.avocados.cz  

• kniha Doba jedová (Triton, 2011)  

• moje poznámky nashromážděné během dvou let z internetu atp. :-)

Toxiny ve stravě, 2. část

Glutamát sodný (E 621) 

V souvislosti s glutamátem sodným bych vám nejdříve ráda pověděla něco o vlastní zkušenosti s tímto ochucovadlem. Do fast-foodů z mnoha důvodů nechodím, ale dříve jsem se výjimečně vyskytla v situaci, kdy jsem si jídlo v čínské restauraci nebo čínském či asijském fast-foodu dala. Po takovém jídle jsem však pozorovala silné zvýšení tlaku a tepání ve spáncích. Bylo mi to divné, tak jsem zapátrala a zjistila jsem, že mám pravděpodobně tzv. syndrom čínské kuchyně. Odborníci takto nazvali souhrn zdravotních potíží, které jsou spojeny s konzumací čínských, při jejichž přípravě se používá na dochucení glutamát sodný, jež tyto potíže způsobuje.

Zjistila jsem však, že ne každý na sobě tyto příznaky pozoruje. Já jsem bohudík taková, že moje tělo mi dá okamžitě vědět, že jsem snědla něco, co mu nesedí. Tak jsem si o glutamátu začala zjišťovat trochu víc, než jen to, co je o něm obecně známo - tedy že je obecně řečeno nezdravý a že by se potraviny s glutamátem neměly dávat dětem.

Glutamát se stal v posledních desetiletích velmi oblíbeným ochudovadlem, protože je levný a má specifickou chuť, která jídla zvýrazňuje a která je mezi mnoha strávníky oblíbená. Kvůli této látce dokonce biologové vymysleli pátý druh chutě, vyvolané glutamátem - umami.

V knize Doba jedová I (2011) se píše, že "glutamát je spolu s aspartamem vážnou hrozbou dalšího vývoje naší civilizace" (str. 29).
Pokud se pozření této látky chcete vyvarovat, nestačí hledat ve složení pouze slovo glutamát sodný. Někdy se totiž tahle "lahůdka" schovává pod označením hydrolyzovaný protein, kvasničný či sójový extrakt. Anebo nese jednu z typických "éčkových" značek na škále od E 620 - E 625.

Projevy přecitlivělosti na glutamát se u některých lidí objevují téměř hned po konzumaci jídla, u jiných až po 48 hodinách. Asi  30% lidí má citlivost již na minimální množství této látky, jiní mohou přijmout glutamát bez zjevných potíží. Biomedicínský výzkum však jasně prokazuje, že glutamát je pro zdraví člověka velmi škodlivý. Bohužel díky zájmům trhu a obchodu se zatím nepodařilo zastavit jeho stále se zvyšující produkci a využití.

Syntetická barviva  

Vzhled potravin je pro každého z nás velmi důležitý. Podle barvy dané potraviny často určujeme její čerstvost a také ovlivňuje naši chuť. Barva potravin je jedním z hlavních faktorů toho, zda si potravinu koupíme, nebo zda ji necháme v obchodě. Častokrát se ale stává, že zakázník raději šáhne po jogurtu, ve kterém je krásně zbarvené ovoce a podle barvy ovoce usuzuje, že je čerstvé. Opak je pravdou. Krásně červené jahůdky v jogurty jsou pouze důkazem toho, že byly dobarveny barvivem. Zkuste si doma zakonzervovat jahody, aniž byste použili barvivo - jahody dostanou zvláštní šedo-růžovo-hnědou barvu, která oku moc nelahodí. A od toho tu máme barviva.

 

Některá barviva, která výrobci používají, jsou přírodního původu, jako například výtažky ze špenátu, červené řepy, kurkumy atp. Na trhu je však stále k dostání velké množství potravin, které obsahují barviva umělá neboli syntetická a těm je dobré se vyhnout, pokud si přejte zůstat zdraví.

Syntetická barvia se vyrábějí nejčastěji z ropy a ropných produktů. Nejvíce jsou syntetickými barvivami přibarvovány cukrovinky (jistě si vzpomínáte na ty krásně barevné ovocné pendreky :-)), limonády, některé druhy pečiva, cukrové polevy, ale také uzeniny nebo sýry.

 

V posledních letech naštěstí přibývá výrobců, kteří se snaží syntetická barviva omezovat a nahrazují je barvivy přírodními. Záleží však také na nás, zákaznících, zda svým výběrem potravin ovlivníme možné úplné stažení uměle barvených výrobků z trhu.

 

Mnoho lékařů doporučuje vyhnout se barvivům, jež nesou označení E 102 - E 172. U nich je prokázáno, že zvyšují hyperaktivitu dětí a mohou vyvolávat astma a alergie. Nezbývá nám nic jiného, než si důkladně přečíst složení výrobků. Někdy však stačí použít selský rozum - oranžovo-žluté limonády za 5 Kč jistě nebudou nic extra zdravého a můžete si být jisti, že v 98% jsou obarveny žlutí SY (potravinářskou žlutí).

 

Pro představu vám zde uvedu seznam těch nejhorších barviv.  U všech níže uvedených barviv je prokázán negativní dopad na lidský organismus (závažnost se liší). Více informací o tom, jak se jednotlivá barviva vyrábějí a v jakých potravinách se nacházejí, nalezente např. zde)

E 102 - Tartrazin (Cl potravinářská žluť 4) 
E 123 - Amarant (Cl potravinářská červeň 9)
E 121 Citronová červeň 2
E 107 Žluť 2 G
E 155 - Hněď HT (Cl potravinářská hněď 3) 
E 133 - Brilantní modř FCF (Cl potravinářská modř 2) 
E 134 - Indigotin (Cl potravinářská modř 1) 
E 128 - Červeň 2G (Cl potravinářská červeň 10) 
E 110 - Žluť SY (Cl potravinářská žluť 3)  

Rajčatová polévka s cizrnou

Protože jsem docela polívková a poslední dobou mi začalo připadat, že točím stejné recepty na polévky pořád dokola, hledala jsem nějaký nový recept na polévku. Nechala jsem se inspirovat magazínem Albert, recept si trochu poupravila a navařila obrovský hrnec polévky, který jsem do dvou dnů snědla (sestra mi tedy pomohla :D). 

Rajčatová polévka s cizrnou je velmi vhodná i pro děti, obsahuje hodně zeleniny a není pálivá ani jinak kořeněná. Celkově bych řekla, že je tahle polévka taková jarní, krásně červená a svěží.

Sweet Secret of Raw (Praha)

Dnes tu mám pro vás další recenzi, tentokrát podniku Sweet Secret of Raw v Praze. Od sestry jsem dostala k Vánocům poukazy na konzumaci jídla a nápojů ve Sweet Secret, který jsem využila dvakrát v únoru a v březnu tohoto roku.

Všechny produkty ve Sweet Secret of Raw jsou vyrobené ze syrových čerstvých surovin, oříšků, rostlinných olejů a másel, kakaa, ovoce atp. Těšila jsem se, že ochutnám sladkosti, které jsou zároveň vlastně zdravé. Nebylo to však moje první setkání s výrobky od Secret of Raw - na zářijovém Vegefestu v roce 2014 v Praze jsem ochutnala čokoládový cheescake, který byl chuťově naprosto famózní.

Naše první "ochutnávka" proběhla v únoru. "Cukrárna" se nachází na Rumunské, takže se tam v pohodě dostanene i pěšky z hlavního nádraží.
V první řadě musím vypíchnout zdejší interiér, který je útulný, příjemný, tak trochu ve stylu Provance, hodně dřeva, světlé barvy.
Obsluha zde byla pokaždé příjemná a milá, takže po téhle stránce nemám co vytknout.

Z široké nabídky raw dortů jsem si nakonec vybrala kokosový dort "Raffaelo" a sestra maracujový dort.

Toxiny ve stravě, 1. část

Za posledních pět až šest let jsem celkem výrazně změnila svůj jídelníček a zásadně se změnil můj pohled na jídlo. Co se samotného jídla týče, nejsem však zastáncem radikálních změn a diet, neboť v konečné fázi mají na tělo celkem negativní účinek a kromě přechodné ztráty hmotností se negativně odrazí na celkovém zdraví organismu.
Ke spoustě informací jsem se dopracovávala postupně a tím pádem se i moje stravovací návyky měnily krůček po krůčku. Možná proto jsem u nich byla schopná vydržet a stále jsem. Dalo by se říct, že se kromě jiného řídím heslem - jezte, co chcete, ale ujistěte se, že víte, CO to doopravdy je.

V praxi to znamená, že se zajímám o složení výrobků a chci vědět, co předcházelo propečenému steaku na talíři nebo kde byl vypěstován květák. Zajímá mě, jak jednotlivé složky potravy působí, co mi mohou dát, nebo co mi můžou vzít. Po absolvování kurzu výživového poradce jsem se propracovala ještě hlouběji a více zohledňuji lokalitu, ze které potravina pochází, respektive kde byla vypěstována.

Neznamená to však, že si jídlo nedokáži užít. Naopak, jídlo miluji. Uvědomuji si však, že to, co do našeho těla dáme, se nám vrátí v podobě zdraví nebo nemoci. Zároveň mě zajímá i celkový dopad mé stravy na životní prostředí. Jako příklad bych uvedla nákup potravin - když jdu kupovat potraviny, snažím se je kupovat v co nejpřirozenějším stavu.
Například upřednostním mražený hrášek (pokud není čerstvý) před hráškem v konzervě. Úplně nejlepší je počkat si na "hráškovou sezónu" ,každopádně někdy taková hrášková polévka bodne i v zimě :)  
Takový plechovkový hrášek v sobě totiž skrývá zajímavé věci, o kterých se toho moc nedozvíme. Můžeme si ho sice dát po celý rok, otázkou však je, za jakou cenu? Stejně tak je to s ostatními potravinami - všechno je dostupné, barevné, s dlouho trvanlivostí, hezky vypadající, ale co z toho má naše tělo? Každý jsme jiný, jedno je ale jisté - naše tělo se s některými látkami vypořádat neumí a je otázkou času, kdy a jak se tato skutečnost projeví.