Ke spoustě informací jsem se dopracovávala postupně a tím pádem se i moje stravovací návyky měnily krůček po krůčku. Možná proto jsem u nich byla schopná vydržet a stále jsem. Dalo by se říct, že se kromě jiného řídím heslem - jezte, co chcete, ale ujistěte se, že víte, CO to doopravdy je.
V praxi to znamená, že se zajímám o složení výrobků a chci vědět, co předcházelo propečenému steaku na talíři nebo kde byl vypěstován květák. Zajímá mě, jak jednotlivé složky potravy působí, co mi mohou dát, nebo co mi můžou vzít. Po absolvování kurzu výživového poradce jsem se propracovala ještě hlouběji a více zohledňuji lokalitu, ze které potravina pochází, respektive kde byla vypěstována.
Neznamená to však, že si jídlo nedokáži užít. Naopak, jídlo miluji. Uvědomuji si však, že to, co do našeho těla dáme, se nám vrátí v podobě zdraví nebo nemoci. Zároveň mě zajímá i celkový dopad mé stravy na životní prostředí. Jako příklad bych uvedla nákup potravin - když jdu kupovat potraviny, snažím se je kupovat v co nejpřirozenějším stavu.
Například upřednostním mražený hrášek (pokud není čerstvý) před hráškem v konzervě. Úplně nejlepší je počkat si na "hráškovou sezónu" ,každopádně někdy taková hrášková polévka bodne i v zimě :)
Takový plechovkový hrášek v sobě totiž skrývá zajímavé věci, o kterých se toho moc nedozvíme. Můžeme si ho sice dát po celý rok, otázkou však je, za jakou cenu? Stejně tak je to s ostatními potravinami - všechno je dostupné, barevné, s dlouho trvanlivostí, hezky vypadající, ale co z toho má naše tělo? Každý jsme jiný, jedno je ale jisté - naše tělo se s některými látkami vypořádat neumí a je otázkou času, kdy a jak se tato skutečnost projeví.
Co jsou toxiny?
Toxiny jsou jedy, to znamená látky, které jsou pro naše tělo i životní prostředí jedovaté. Dnes se chci zaměřit na tři jedy, které se běžně vyskytují v potravinách nebo v potravinových obalech a které negativně ovlivňují náše tělo v závislosti na tom, s jakým toxinem jste se zrovna sťukli. Některé toxiny se hromadí v mozku a mohou způsobit problémy s pamětí, jiné se rádi usídlují v kostech, kde jsou schopny přečkat desítky let, aby pak propukly v nemoc.
Nejčastější toxiny v potravinách a jejich negativní dopad na naše zdraví
Hliník
S hliníkem je to složité. Vyskytuje se jak v mnoha kosmetických produktech a v lécích (aspirin), tak také v potravinových obalech, jako jsou konzervy, plechovky na nápoje, víčka od jogurtů a v tetrapakových obalech. U nás by měly být obaly, které jsou vyrobené z hliníku, potaženy ještě plastovou fólií nebo lakovat a tím chránit potravinu před kontaminací hliníkem.
Jsou tu ovšem dva problémy - výroba hliníku je velkou zátěží pro životní prostředí a hodně sloučenin hliníku se tak dostává do ovzduší. A druhá věc - při otevření plechovky se může ochranná vrstva narušit a hliník se může při reakci s kyselým prostředím uvolňovat do potraviny. Co se tetrapakových obalů týče, nebyla zatím provedena žádná studie, která by zkoumala, kolik iontů hliníku obsahují džusy a mléko, uchovávané v těchto obalech.
A jaký má hliník dopad na naše zdraví? I malé množství hliníku může způsobit změny vědomí, chudokrevnost, nervové poruchy a zapříčinit vznik Alzheimera, což dokazují početné studie provedné v této oblasti. Mnozí dělníci v továrnách na hliník trpí psychiatrickými poruchami a výrazně se u nich snižují mentální schopnosti.
Řešení:
- nejlepší je kupovat potraviny v jiných než kovových či tetrapakových obalech - nejlepší jsou skleněné nebo papírové
- po otevření neuchovávejte potraviny v plechovkách, ale přendejte je třeba do misky nebo hrnku
- hliníkové obaly (víčka od jogurtu, nápojové plechovky atp.) třiďte do hliníku
Jedná se o chemickou sloučeninu, která se vyrábí uměle a pod názvem E 250 se užívá jako konzervant u masných výrobků proti šíření plísní a bakterií v mase. To zní ještě celkem dobře, protože nikdo by si rozhodně nedal ke krajíčku chleba plesnivou vysočinu. Dusitan sodný slouží tedy jako konzervant, dále jako stabilizátor barvy masa (masitým výrobkům dodává červenou barvu), a jako zvýrazňovač (uzené) chuti a vůně. Vyskytuje se nejen v uzeninách a masným výrobcích, ale také například v uzeném sýru. Bohužel se dusitany dostávají i do některé zeleniny (salát, špenát, ředkvičky) z hnojiv.
Dopad na zdraví
- u laboratorních zvířat se po několikanásobném požití dusitanů objevila rakovina jater, plic a žaludku
- řada studijí nedokázala přímo, že dusitan je pro člověka toxický, přesto je podle některých odborníků a lékařů vhodné se tomuto éčku vyhnout
Aspartam (E 951)
Aspartam je umělé sladidlo, které je 200krát sladší než cukr. Tato látka byla objevena zcela náhodně v roce 1965 při hledání léku proti žaludečním vředům. Historie aspartamu je doslova opředena záhadami, hlavně co se Spojených států amerických týká. Kvůli této látce soupeřila armáda a tajné služby USA s potravinářskými společnostmi. Jedni chtěli užít aspartam jako bojovou chemickou látku, ti druzí jako levné sladidlo, které mnohonásobně zvýší zisky. Všichni víme, jak to dopadlo.
Aspartam se používá v cukrovinkách, žvýkačkách, některých čajích, sypkých nápojích, dezertech, pudincích, mražených krémech, v nakládaném ovoci a zelenině a také ve vitamínových doplňích. Párkrát jsem jeho výskyt zaznamenala i v masných výrobcích.
Dopad na zdraví
- na přelomu 60. a 70. let 20. století americký profesor John Olney prokázal, že aspartam poškozuje mozek jak laboratorním zvířatům, tak i dětem
- tento výzkum právě přiměl USA ke zvážení užití aspartamu jako možné bojové látky, protože se již vědělo, že aspartam ve vyšších dávkách způsobuje bolesti hlavy, deprese, nespavost, narušuje inteligenci a může vyvolat slepotu
- v současnosti existuje velký počet vědeckých prací, které dokumentují patologické účinky aspartamu
- pozorování laboratorních zvířat i klinické pozorování lidí prokázalo, že dlouhodobá konzumace aspartamu poškozuje trávicí ústrojí, způsobuje zažívací problémy, bolesti hlavy, způsobuje poškození jater a ledvin, nespavost, bolesti svalů a kloubů a význačně přispívá ke vzniku rakoviny
Zdroje:
- Doba jedová I.
- vlastní poznámky
Žádné komentáře:
Okomentovat