Za posledních pět až šest let jsem celkem výrazně změnila svůj
jídelníček a zásadně se změnil můj pohled na jídlo. Co se samotného jídla týče, nejsem však zastáncem radikálních
změn a diet, neboť v konečné fázi mají na tělo celkem negativní účinek a kromě přechodné ztráty hmotností se negativně odrazí na celkovém zdraví organismu.
Ke spoustě informací jsem se dopracovávala postupně a tím pádem se i
moje stravovací návyky měnily krůček po krůčku. Možná proto jsem u nich
byla schopná vydržet a stále jsem. Dalo by se říct, že se kromě jiného řídím heslem -
jezte, co chcete, ale ujistěte se, že víte, CO to doopravdy je.
V praxi to znamená, že se
zajímám o složení výrobků a
chci vědět, co předcházelo propečenému steaku na talíři nebo kde byl vypěstován květák. Zajímá mě, jak jednotlivé složky potravy působí, co mi mohou dát, nebo co mi můžou vzít. Po absolvování kurzu výživového poradce jsem se propracovala ještě hlouběji a více zohledňuji lokalitu, ze které potravina pochází, respektive kde byla vypěstována.
Neznamená to však, že si jídlo nedokáži užít. Naopak, jídlo miluji. Uvědomuji si však, že to, co do našeho těla dáme, se nám vrátí v podobě zdraví nebo nemoci. Zároveň mě zajímá i celkový dopad mé stravy na životní prostředí. Jako příklad bych uvedla nákup potravin - když jdu kupovat potraviny, snažím se je kupovat v co
nejpřirozenějším stavu.
Například upřednostním mražený hrášek (pokud není čerstvý) před hráškem v konzervě. Úplně nejlepší je počkat si na "hráškovou sezónu" ,každopádně někdy taková hrášková polévka bodne i v zimě :)
Takový
plechovkový hrášek v sobě totiž skrývá zajímavé věci, o kterých se toho
moc nedozvíme. Můžeme si ho sice dát po celý rok, otázkou však je, za
jakou cenu? Stejně tak je to s ostatními potravinami - všechno je
dostupné, barevné, s dlouho trvanlivostí, hezky vypadající, ale co z
toho má naše tělo? Každý jsme jiný, jedno je ale jisté -
naše tělo se s některými látkami vypořádat neumí a je otázkou času, kdy a
jak se tato skutečnost projeví.